Maratonští zoufalci v Chicagu.

Komu se nelení, tomu se zelení...

... aneb Sašazatímnejede, ale běhání se samozřejmě stále věnuje.

Michal Keller z Orlího hnízda MK Kopřivnice, mj. hlavní organizátor a propagátor úspěšného Mořkovského zajíce před nedávnem založil zajímavé běžecké stránky http://morkov-zajic.yc.cz .

Na rozdíl od našeho webu nejsou bulvární a vulgární, ale jsou solidní a seriózní :-)
Záštitu nad nimi totiž převzal
Sašazatímnejedealebrzypojede.

Jedním z posledních příspěvků je v rubrice Saša radí... trénink šitý na míru, a to pro Michala Kellera, s cílem 10km pod 35min.(Velké Albrechtice 2008).

Že je Saša Neuwirth zkušený borec to všichni víme, ale jaké jsou jeho osobáky, to zatím zveřejněno nikdy nikde nebylo...

... takže, DOBROU CHUŤ:

50 km 2:56,09, maraton 2:18,51, 25km 1:20,12, 1/2 maraton 1:07,16, 20 km 1:03,56, 1 hod. 18.680 m, 15 km 46:22, 10 km 30:14, 5 km 14:55, 3 km 8:40.

Maratonů pod 2:30 měl celkem 35 tak aspoň 10 nej.:

2:18,51 Vídeň 1990
2:19,01 Otrokovice-92
2:19,53 Echternach(LUX) -92
2:20,17 Otrokovice-93
2:20,50 OV -94
2:20,52 Enschede(HOL)-93
2:21,20 Pardubice-93
2:21,22 Apeldoorn(HOL) -94
2:21,26 OV -93
2:21,45 Bonn-91 atd.

Domácí úspěchy:
Mistr ČSFR 1990+92,
Mistr ČSR 1989
2.m ČSFR-91 2.m ČSR-88,
2.m ČR 91+93,
3.m ČSSR-89
3.m ČR 94+96 ,
několikrát mistr Moravy( vše Maraton) - 1990-93-reprezentant ČSFR a ČR v maratonu.

Mezinárodní úspěchy 1988 1.m Nové Mesto n/V 89- 5.m Budapešt 90- 3.m Košice 91-5.m Bonn 92- 2.m Apeldoorn 94-1.m Quiberon(Francie) - 90- 12.m Macau, 93- 10.m Bruggy atd/Maraton

Věříme, že vás z toho nezačaly bolet nohy!

Blahopřejeme všem X-airákům...

... k dosažení mety 100 000 návštěvníků.

My jsme to prošvihli.

Kdo byl tím šťastlivcem ?
To ví jen BŮH a ŘÍĎA, popř. KDOSI Z X-AIRU :-)

Průběžné pořadí...

... v Polsko-českém poháru.

Klikni zde!

Myslím to upřímně II.

A takto to vypadalo u Kravčíků na zahradě po oslavách Kájova vítězství a Karin brambory v Čavisově.
Zůstaly však po nich tři záhadné a nezodpovězené otázky...

Proč Černým jezdcům nechutná české pivo ?


Kdo se skrývá v okně za záclonou ?


Jedná se o zklamanou Karin nebo jinou Černou jezdkyni ?

Všichni jsme zvědaví...

... jak se ŠÍPÁCI X-AIRÁCI "PŘEDVEDOU" !

Zítra v ranních hodinách (nebo již dnes ?) totiž očekávají
100 000 návštěvníka
svých běžeckých stránek.




Nezapomeňte na DŮKAZ: Print screen (Ctrl+print)
Tento nám zaslal náš "jubilant" Vít Kurka z Triatlon Opava

MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ !

Luxusní byt na Floridě za 13 milionů korun nebyl jedinou nemovitostí, kterou si rodina K. letos v březnu pořídila.

Ve stejné době si manželé K. koupili za několik milionů i domek v Karviné nedaleko známé hospody „Ovečka“.
K. tak investuje peníze, které za zvláštních okolností získal na obchodu s ložisky.
Koupil je od jednoho čínského přítele za 21 milionů a obratem prodal za sto milionů.
Nenápadný rodinný domek s béžovou omítkou žádným luxusem neohromuje a podle architektury byl postaven někdy před deseti lety.

Naše TELEVIZE OTTO má k dispozici výpis z katastru nemovitostí, ze kterého jsou údaje o prodeji patrné. Převod se uskutečnil 25. dubna, tedy v pátek. Den před závodem Čavisov – Dolní Lhota, což vyvolává další podezření. Zastavěná plocha je pouhých 90 metrů čtverečních, k vilce přiléhá ještě zahrada o rozloze více než tisíc metrů čtverečních. Manželé K. koupili dům od šedesátileté majitelky, která žije na jednom ostravském obvodu.

"Ano, prodala jsem dům manželům K. Já si myslím, že zbytek bude bez komentáře, to si zjistíte všechno sami," řekla pro naši TELEVIZI OTTO.
Manželé K. se určitě nenastěhují do domku ve stavu, v jakém jej koupili. "Už se na něj byl podívat i architekt, takže dům čeká rekonstrukce," říká jedna ze sousedek.
Kolik přesně K. za dům zaplatili, není jasné. Nechce to prozradit bývalá majitelka ani její syn. "Odstěhoval jsem se od matky na vesnici a tři měsíce jsem ji neviděl. A do telefonu o tom moc nemluvíme," uvedl.
Podle jedné z K. nových sousedek nabízela domek jedna z realitních kanceláří za 14 milionů korun. K budově totiž přiléhá zahrada s okrasnými květinami, stromy, živým plotem o rozloze téměř 1 400 metrů čtverečních. Je ale možné, že si K. dohodli slevu.
K. na dotazy naší TELEVIZE OTTO týkající se jejich nové investice do uzávěrky tohoto vydání neodpověděli.

Jak to vypadalo na Mirkově zahradě po oslavě Kájova vítězství v závodě Čavisov - Dolní Lhota uvidíte v pondělí večer.

Erich Rinka konečně bojuje a flámuje za naše barvy.

Po nevydařené Štěpánkovické 10 jsem se z rodného Prajzka přesunul do matičky Prahy. Ve středu jsem si zaběhl Jarní běh Olympu a konečně se dostal na bednu... prostě Stromovka mi sedí, měl bych tam běhat častěji.
V pátek jsem se zúčastnil oslav 50 tin... nějaké to pivo a kořalka tam byla, ale to mě nemohlo odradit od sobotního závodu. Mělník to nebyl, běžel jsem 10 ku v Semicích. Rychlý závod, skoro rovina a čas asi 41 a něco (hlavní rozhodčí měl zrovna 50, výsledky budou až ve středu) byl po flámu výborný.
Vrchol byl v neděli, kdo by si nechtěl zaběhnout Krušovický soudek. 20 km převážně v lese...a cíl v pivovaru, trička, hudba a pivo teklo proudem. Byl jsem na exkurzi, opravdu moderní pivovar a fakt dobré pivo... Bohužel, musel jsem do práce a tak jsem se tam dlouho nezdržel...
V pondělí půjdu vyklusat na Cibulecký lesní běh, ve středu s čarodějnicema na pívo do Hodkoviček a na 1. máje ještě nevím. Na víkend jsem v Praze holky přijedou za mnou.
Pro Rosťu, běhám v slušivém dresu MKS, ten nelze přehlédnout. er

PAPARAZZI: Jsem rád Erichu, že jsi se konečně našel :-)

MBP 2008 po třech závodech.

PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ ZDE!

Případné reklamace můžete uplatnit na

sandokan.fox@seznam.cz

Další fotky z dnešního běhu najdete...

... NA NAŠEM RAJČETI

Organizátoři závodu Čavisov - Dolní Lhota...

... opět posunuli, co se týká úrovně a kvality akce, laťku o další stupínek nahoru.

Poháry pro vítěze, medaile, pivečko, kofola a teplá voda ve sprchách pro všechny...
Na start v Čavisově, kam závodníky přesunul autobus, se postavilo rekordních 109 závodníků. Aleš Miko v úterý U Táty předpovídal účastníků 110, takže trefa do černého. Počasí ideální, pod mrakem, teplota kolem 13°C.

Janko Križák ze Slovenska se dnes nezúčastnil, takže "pretek vyhral" očekávaně Ivan Čotov, známý to veterán. Na druhém místě celkově doběhl, taky očekávaně, "domácí borec" Aleš Miko z AK Asics Kroměříž. Třetí dokončil, nejen podle papírových předpokladů, "vicemistr kat. 40 - Curych Maraton " Rosťa Kolich z Třince (informace pro fajnšmekry: jeho osobák na maraton - 2:21!)

Takže další závod, na němž především veteráni diktovali tempo.

Mirek Miko, šéf závodu, uděluje poslední pokyny...


Báječný záběr a na něm vítěz - Ivan Čotov


Druhý celkově Aleš Miko


Třetí Rosťa Kolich


Hana Haroková - vítězka ženské kategorie.


Stříbrňák Miko, zlatý Čotov, bronzový Kolich.


kat. 40-44 se nám vytratila ze záběru, takže 45-49: Kurka Triatlon Opava, Zátopek X-air Ostrava (třetí Z. Vojkůvka nestíhal)


50-54: Smutný AHA Vyškov, Kravčík Kája BK SAK Ložiska Karviná, Jarda Hrabuška MK Seitl Ostrava


55-59: Josef Kvita MK Kopřivnice, Mirek Kravčík BK SAK Ložiska Karviná, a náš Pepa Smola


nad 60let: Nikos Tsametis BK SAK Ložiska Karviná, Franta Holec TJ Slezan FM, Vašek Pavelka Kašpar Ostrava. Tato katagorie byla nejnabitější ze všech. Na bednu se nedostali ani takoví borci jako jsou Jorgos Jerakas, Ervin Podžorny a Vašek Procházka.


nad 70let: Jarda Gaman, Karel Stuchlík, Franta Zikeš


ženy do pětatřiceti: Katka Bobotová, Hana Haroková, Zuzka Macurová


nad 35let: Jaroslava Pokorová PIM Praha, Marie Hynštová AHA Vyškov, Karin Javorská - velká naděje Černých jezdců z BK SAK Ložiska Karviná, která však musela po chybičce rozhodčích přenechat třetí místo Šárce Kolbové z TK Opava


Další Seitlovec na bedně - Vlastík Mitáček, který dostal lahvinku a pohár k abrahamovinám.


Seitlovec jak poleno - velký šéf, náš milovaný, zářící Otto Seitl - dostal ocenění za CELOŽIVOTNÍ DÍLO :-)

Zvláštní cenu ZA PEDAGOGICKÝ PŘÍSTUP si zaslouží Černý jezdec Mario Varsanyi, který v akci POPRVÉ POD ČTYŘI (4MIN./KM) táhnul PAPARAZZIHO poslední dva km po neskutečných 3:50min./km.


Výsledky zde:

http://www.volny.cz/mkseitl/%c8avisov-Doln%ed%20Lhota.xls

Ve stáji BK SAK LOŽISKA KARVINÁ mají...

... POHOTOVOST !

Rosťa KOLICH...

... proháněl v CURYCHU keňské a etiopské maratonce.

6. Zürich Marathon 2008 - 20.4.2008 - 44letý vytrvalec Rosťa Kolich z Třince dosáhl výborného úspěchu v Curychu. Ve své kategorii skončil druhý a celkově 25.
Trať zdolal za velmi solidních 2:31:40 ! Závodu se zúčastnilo mnoho maratonců černé pleti.

Rosťa Kolich (vpravo) jeden z posledních testovacích závodů - Běh Hrádkem

Výsledky zde

Čerstvé zprávy...

... z Vratimova.

Dnes odpoledne se konal další ročník Jakubův běh Důlňákem.

Velmi solidní počasí, polojasno, mírný vítr, 13°C. Závodníci běželi dva okruhy po 4,25km, tedy celkem 8,5km (v kuloárech se hovořilo o 8,35km).
Celkově vyhrál s přehledem Roman Baláž.

Druhý skončil Daniel Šindelek a jako třetí dokončil gorol Roman Slowioczek z Džablunkova.

Z naší SHP (Seitlova Hvězdná Pětka) se zúčastnil Láďa Dvorský a opět zaběhl výborně, a to za 30:55.

Z Černých jezdců se zúčastnil Mario Varsanyi a také odvedl výborný výkon.
Za Šípáky X-airáky se přišel vyklusat Marek Škapa, který ladí na sobotní Čavisov.

Včerejší zprávy od Táty...

... Opět bylo co slavit.

Vlevo čerstvý vicemistr veteránské kat. ČR v půlmaratonu, vpravo čerstvý padesátník.

Pizzománie...

Nedělní zprávy z Polska.

Nazdar Rosťo právě jsem přijel ze závodu na 15 km z Polského Rybniku, který je zařazen do poháru "RYBOST".
Celkem nás bylo dost. Od nás byli: Libor, Lenkačlenka, která si zaběhla osobák o 3 min. (pizza bude až v červnu) a Venca Procházka. Celkově vyhrál Rafal před našimi běžci a to na druhém místě Wala, 3. Karkoška, 4. místo Swaczyna atd. Já jsem šel s Jarmilou 7,3 km. Jarmila mi posední kilometr utekla a porazila mě. Mám co dělat. Procházka skončil na 11. místě, Svozil na 17. místě, Lenkačlenka v ženách na třetím místě (osobák).
Běželo se lesem na mokrém podkladě, kde to dost klouzalo.
Po závodě byl bazén a vyhodnocení s velkým občerstvením.
Dále také bylo vyhodnocení loňského roku. Petr Wala obhájil své vítězství a opět si odnesl putovní pohár. Za vítězství koupil do tomboly bednu českého piva.

diplom

výsledky

Někteří závodníci startovali s páskou na očích (viz. Nevidomá dívka, Karel Kryl)

Vyhlašujeme pátrání po jubilejním fandovi našeho webu.

Nehlaste se všichni :-)

Ne, ne, ne...

... firma LIFTCOMP nezačala vyrábět ruční brzdy s následným exportem do Polska.

To jen její šéf Mirek Miko musel ZATÁHNOUT...

... dlužné částky organizátorů běžeckých závodů. Jednalo se o dohodnuté poplatky 2 500,-Kč/závod za zařazení akce do MBP 2007 ! Holt někteří z nás mají sklerózu.
Jsou to "kamarádi", kteří zorganizovali tyto závody :

Běh Velkými Albrechticemi

Běh zámeckým parkem - Kravaře

Hrouzovka - Krnov

Silvestrovský běh Hrabovou

Měli by si vzíti příklad z neúnavného organizátora a ředitele "Kobeřice plné běhu" Honzy Urbiše, který nejenže zasponzoroval občerstvení při vyhlášení MBP 2007, ale uhradil poplatky za letošní Kobeřickou 20 a Kobeřický půlmaraton s velkým předstihem.

Honza Urbiš a jeho kočky.

... jak to budeš vysvětlovat Erichu Rinko místostarostovi Kravař Lojzíkovi Hadamczikovi, tak to bych chtěl vidět :-)
To zase bude ostudy v Kravařích... tak to bych nechtěl vidět :-)

MLUVÍ KRÁTCE, MLUVÍ SPROSTĚ: OSTRAVÁCI

Mají krátké zobáky. Často říkají sprostá slova. Víc pracují. Fandí Baníku. Jsou tak nějak legrační. Mnozí obyvatelé Čech a Moravy je považují za zvláštní živočišný druh.
Tento článek vznikal těžce. Téma Ostraváci vymysleli Pražáci, protože je zajímalo, proč se v Ostravě velmi často používá jedno slovo. To slovo začíná na p, má čtyři písmena a je součástí pozdravu fanoušků Baníku.
Napsat o tom mám já, Ostravačka. Problém nastal v momentě, kdy Pražáci měli jasně formulovat, o jaké slovo se jedná. „Já se to až stydím napsat,“ psal jeden v mailu. Jiní situaci řešili slovy: p a tři tečky, však víš...
Přemýšlím: Oni si fakt myslí, že se lidé v Ostravě takto zdraví na ulici? Čekají, že když vystoupí z pendolina, potkají chlápky s černí podmalovanýma očima a baterkou čelovkou, přestože byla poslední šachta v Ostravě zavřená před šestnácti lety?
Mně připadali Ostraváci vždy úplně normální, nijak zvlášť zajímaví. Jenže teď, tváří v tvář nadlidskému úkolu, tématu s názvem Ostraváci, jsem si uvědomila, co kolegové Pražáčci asi mají na mysli. Když jsem nad talířem špaget poprvé řekla, že jsem se pokipala, hleděli jak telátka. Netušili, že pokipat rovná se pobryndat. Když se s nimi domlouvám, že začneme pracovat ráno, míním v osm hodin, oni v jedenáct. Moje pražské kamarádky vzpomínají, jak před patnácti lety zakládaly lifestylové magazíny, já jim vyprávím, jak jsem jezdila na šestou ráno fotit odpich železa v Nové huti. Omáčce říkám mačka, rýpavému kolegovi zaškvara, z porad se vyvlékám slovy, že je třeba robit, a když mi není valně, hlásím, že jsem jakasi zdechla.
Mluvím o pochybnostech se zpěvačkou Věrou Špinarovou. „Jasně, že jsme jiní,“ tvrdí. „Říkám někomu v Praze rožni, a on neví, že má rozsvítit. Když jsem chtěla barvu na ryny, prodavačky až po dlouhém vysvětlování pochopily: ‚Jé, vona chce barvu na vokapy.’“ Hledám na internetu vtipy oOstravácích. Jenže jak je interpretovat? Vážení čtenáři, omlouvám se. Kdo nechce, ať nečte dál, ale docela výstižný je třeba tento:
Pražák se ptá Ostraváka: Proč vy v tý Ostravě mluvíte tak krátce? Bonemamečastypičo.
BALABÁN A VIEWEGH Ostrava kandiduje na titul Evropské město kultury 2015, což je monstrózní akce srovnatelná div ne s olympiádou. V Ostravě se hraje Davis Cup. V Ostravě se pořádá mistrovství republiky v latinskoamerických tancích, z Ostravy pochází spousta uznávaných umělců. Hokejisté Vítkovic i fotbalisté Baníku bojují o titul, i florbalisté bojovali.
Ostravský magistrát si nechal za téměř dva miliony navrhnout nové logo města. Tvoří jej slovo Ostrava a tři vykřičníky. Mají vyjadřovat emoce, sílu, sebevědomí. „Tři vykřičníky, to si ještě nikdo nedovolil,“ tvrdí autor loga Aleš Najbrt. Ostravští politici nechali vyrobit s těmi vykřičníky trička, placky, bonbony. Všechno to teď leží za výlohou Ostravského informačního centra, Ostraváci chodí kolem a mají z toho srandu.
Ostraváci se pořád někam cpou. Stále něco organizují, vymýšlejí. Třeba hudební festival Colours of Ostrava, který se stal za pár let jedním z nejnavštěvovanějších v zemi. Jako by chtěli zbytku republiky dokázat, že už nepracují jen v dolech a že pozdrav „banikpičo“ se tam sice říká často, ale nezdraví se jím na úřadech, v práci nebo v restauracích. Snaží se, jenže na zbytek země mnohem víc než bonbon se třemi vykřičníky zabírají nápady typu Denik Ostravaka. Spisky napsané stylem, jakým před desítkami let mluvili ostravští horníci a hutníci, se před pár roky staly bestsellerem. Jenže lidi, kteří tak běžně mluví, už v Ostravě potkáte výjimečně.
„Lidé v Ostravě jsou jiní než v Praze,“ tvrdí producent Čestmír Kopecký, který rozjel projekt kandidatury města na titul Evropské město 2015, od něhož si Ostrava slibuje příliv peněz, turistů a zvýšení prestiže. „V Ostravě jsem kdysi natáčel film, pak jsem se tam vrátil. I po té době jsem si zase hned uvědomil, že Ostraváci jsou odlišní,“ říká. Kopecký, pražskému způsobu života navyklý, může srovnávat: „Mají těžší život, proto se zajímají o zásadnější věci než třeba Pražáci. Typický příklad najdeme v současné literatuře. Ostravský spisovatel Jan Balabán píše jinak a o jiných věcech než Michal Viewegh. Lidé v Ostravě nechodí okolo. Když je problém, řeknou, v čem jej vidí.“
Při pátrání, zda jsou Ostraváci zvláštní živočišný druh, se nemůžeme vyhnout lekci z dějepisu. Sem s ní. Autor, který v roce 1906 psal do časopisu Revue moravsko-slezská, Ostravu vylíčil slovy: „Ostravsko je zemí klasické tmy kulturní, beznadějným úhorem, kde daří se nanejvýš parazitům civilizace, nikoliv civilizaci samé.“ No a pak se někdo po téměř sto letech diví, že potomci lidí z tohoto koutu země mluví poněkud drsněji.
Dnešní Ostravák je směska lidí ze všech koutů Čech, Moravy, Slovenska, Polska a bůhví odkud ještě. Ostrava odjakživa lákala lidi jako mucholapka mouchy. Stěhovali se do ní ti, kteří to dostali jako trest u soudu. Ti, kteří se snažili začít nový život, protože ten dosavadní za nic nestál. Dobrodruzi, zoufalci i ambiciózní jedinci toužící po penězích. Do Ostravy se chodilo na nucené práce a na takzvané umístěnky. To znamená, že člověk třeba z Hané či Šumavy skončil školu, zašel na úřad a tam mu řekli: Budeš pracovat v Ostravě. Tak přišly na Ostravsko desetitisíce lidí. Mezi roky 1947 a 1961 se tam přistěhovalo přes padesát tisíc obyvatel. Tak rychlý rozvoj nezažilo žádné jiné české či moravské město.
JAK VZNIKLO SLOVO OD P
Je deset ráno a písničkář Pepa Streichl sedí jako obvykle v hospodě v ostravské čtvrti Vítkovice. Je sice trochu posmutnělý, protože kvůli zdraví musí popíjet limonádu, ale na téma se chytá. „Jak jinak než drsně tady lidé mají mluvit?“ říká. „Když se někde sejdou lidé různých národností a potřebují se domluvit, používají posunky, zkratky. Podobné to bylo v Ostravě, když se tu sešli lidé z různých koutů země. Možná z toho vznikla zkrácená řeč, jednoduchá a drsná slova. Když děláte těžkou manuální práci a potřebujete si ulevit, nejlepší je říct krásné sprosté slovo. Tak to říkali naši tátové, dědové a v nás to zůstalo. Pražští úředníci nikdy těžkou práci nedělali, tak si ulevovat nepotřebovali,“ vysvětluje.
„U mladší generace se drsná slova už vytrácejí,“ míní Dalibor Záruba, autor knihy Ostravsky slovnik a mluvčí fotbalového klubu Baník. „Souvisí to s tím, že mladí lidé už méně pracují v dolech a hutích. U počítačů si sice můžete zasakrovat, ale nezní to tak jako v šachtě.“
Právě Záruba je nejpovolanější osobou, která může vysvětlit, kde se vzal pozdrav baníkovských fanoušků, který Pražáky tak fascinuje. „Ptal se jeden fanoušek druhého, kdo vyhraje ligu, a ten mu odpověděl: Banik, pičo. Ale když to teď lidé skandují na tribunách, neberou to jako něco vulgárního. Stalo se z toho normální heslo, které nevyjadřuje nic sprostého,“ říká.
„V Ostravě je tolerance ke sprostým slovům poněkud posunutá,“ potvrzuje sociolog Lubor Hruška-Tvrdý, expert společnosti Proces, která se zabývá výzkumem a analýzami pro obce. „Výrazy, které si můžu běžně dovolit na přednáškách v Ostravě, by byly v Praze nevhodné. Ostraváci nejsou zvědaví na vzletná slova, jsou zvyklí mluvit přímo. Když v Ostravě přijdete do hospody, můžete předpokládat, že buďto dostanete přes hubu, nebo vás někdo pozve na pivo.“

AŤ SI KOREJCI NAJMOU TLUMOČNÍKY
V Ostravě se na rozdíl od Prahy jen výjimečně setkáte na ulici s žebráky. Lidé tam jsou zvyklí se o sebe postarat. Když bývalo nejhůř, vzali vozík, zajeli na haldu pro uhlí nebo sebrali nějaké železo. Říkalo se jim vuzkaři a jsou v Ostravě vidět stále.
Ostraváci moc neholdují angličtině. Ve srovnání s Prahou tam v běžné mluvě neslyšíte výrazy: fastfood, briefing, deadline a jim podobné. Když se uchází o práci v pobočce zahraniční firmy Pražák, snaží se naučit co nejlépe anglicky. Když se Korejci provozující v Nošovicích nedaleko Ostravy firmu Hyundai divili, že uchazeči o práci neumějí anglicky, v Ostravě se říkalo: Ať si najmou tlumočníky, když chtějí, ať pro ně robime.
V Ostravě neexistuje pojem „dobrá adresa“. Říká se, že jí je Čeladná, podbeskydská obec vzdálená pětadvacet minut jízdy autem od Ostravy, kam se přestěhovali majetní Ostraváci.
O Ostravácích se sice říká, že jsou patrioti, ale výsledky nedávného průzkumu to nepotvrzují. Na otázku „Do jaké míry jste hrdý na nejbližší okolí vašeho bydliště a vaši čtvrť?“ odpovědělo, že jsou velmi hrdi, necelých patnáct procent Ostravanů. Republikový průměr je u této otázky 33 procent. Že jsou velmi hrdi na celou Ostravu, uvedlo přes 21 procent Ostravanů. Průzkum společnosti SC&C a Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity, mimo jiné ukázal, že spokojeno s životem v Ostravě nyní je okolo třiceti procent Ostravanů, přes dalších šestnáct procent uvedlo, že je spokojeno dokonce velmi hodně.
Ostravě ubylo v roce 2009 obyvatel, je jich o víc než sedmnáct stovek méně. Naopak Brnu obyvatel přibylo.
„Nejčastěji z Ostravy odcházejí lidé ve věku 31 až 45 let,“ komentuje sociolog Lubor Hruška-Tvrdý. „Bohatší, mladší obyvatelé s dětmi se stěhují na Frýdecko-Místecko a Hlučínsko, kde si stavějí domy. V poslední době se také zvýšila migrace z Ostravy do Prahy. Zároveň v Ostravě roste počet pracovních míst, za poslední dva roky o patnáct tisíc.“
Kolem třiceti procent účastníků průzkumu si myslí, že se Ostrava v posledních letech rozvíjela, téměř čtyřicet procent věří, že má slibnou budoucnost.
Možná že s tím souvisí i zatím úspěšné tažení Ostravy v boji o titul Evropské město kultury 2015. „Když se mě komise ptala, proč by titul měla dostat právě Ostrava, odpověděl jsem, že Ostrava si to na rozdíl třeba od Plzně opravdu zaslouží,“ říká producent Čestmír Kopecký.
Není o tom pochyb. Které jiné město by mělo být vyhlášeno evropským kulturním centrem než to, které dalo světu pozdrav, v němž je hanlivé označení pro ženské přirození bráno jako obyčejné ahoj?

JSME ODLIŠNÍ?
CO SI MYSLÍ ZNÁMÍ OSTRAVÁCI

JAROMÍR NOHAVICA hudebník
Že jsme my Ostraváci absolutně odlišní od zbytku republiky, ba i světa, dokládá už například taková maličkost, že naše špičková odsud vzešlá česká novinářka se jmenuje příjmením Wilková psáno s dvojitým W a křestním Scarlett s dvěma TT. Vedle této vzácné cizokrajné kolie je nějaký Janek a k tomu Kroupa pouhý český voříšek. Newyorský tyglík, v němž se vaří guláš střední Evropy. To jsme my.

JAN BALABÁN spisovatel
Geograficky je z Ostravy do Prahy a z Prahy do Ostravy stejně daleko, tři a půl hodiny vlakem. Společensky je však cesta v druhém směru mnohonásobně delší a skoro nikdo ji nepodnikne, pokud skutečně nemusí. Z toho pak vznikají mýty o zvláštních Ostravácích, obyvatelích jakéhosi černého města. Myslím, že v dnešní době komunikačních médií se lidé z různých míst stále víc navzájem podobají a skuteční domorodci se svým nářečím a místními zvyky mizí. Jejich místo zaujímají hypermarkety a bulvárem sjednocení konzumenti a burani, kteří se od sebe taky místo od místa moc neliší, snad jen nápisy na fotbalových šálách. Ostrava má svou specifickou průmyslovou historii a osud možná v něčem těžší než jiná pěknější a zdravější města. Na druhé straně má svou specifickou, mnohdy vyvzdorovanou kulturu, která se poměrně často dobere i národního uznání. Je to město tak jiné jako všechna jiná města.

VĚRA ŠPINAROVÁ zpěvačka
Jednáme na rovinu. Nekličkujeme. Říkáme, co si myslíme, i když si tím často ztěžujeme život. Když dělám v Praze rozhovory, dodnes mi říkají, že mluvím ostravsky, krátce. Já si to nemyslím. Pak se slyším v rádiu a říkám si: No ty mluvíš hrozně. Nevadí mi, že se nám Pražáci smějí. Já se jim směju, že mluví dlouze.

20 VÝRAZŮ KTERÉ USLYŠÍTE POUZE V OSTRAVĚ
babrak nešikovný člověk
bula hloupý, omezený člověk
cosik předupat něco ztratit či propásnout
dřystat mluvit, jen tak plácat
enem jen
fachat pracovat
fajront konec pracovní doby, volno
hamovat brzdit
chechlat manipulovat s něčím
chudy hubený,
chude maso znamená libové maso
kivnut souhlasit
klunker nepotřebná věc
kobzol brambor
luchat pršet
skura kůže
šibnut posunout
šmarovat jít, pochodovat
šopa kůlna
zdechlak líný člověk
zkaličit zbít někoho
Vybráno z knihy Dalibora Záruby Ostravsky slovnik.

3 DŮVODY
PROČ JI NENÁVIDĚT

Smrdí to tam. Čím dál víc, tak znečištěný vzduch v ní nebyl ani za komunismu. Srovnatelný dýchají jen lidé v Pekingu. Krade se tam. Minimálně jednou do roka, zpravidla častěji vám v Ostravě vykradou auto. Stejně jisté je, že vás okradou v tramvaji. Policisté budou na toto tvrzení reagovat tím, že podle statistik drobná kriminalita nestoupá. Všichni Ostravané však vědí, že je to tím, že takové drobnosti nikdo nehlásí. Jsou běžnou součástí života, není třeba se jimi zdržovat. Pije se tam. Centrum je o večerních víkendech plné opilých a řvoucích návštěvníků Stodolní ulice. Zatímco pražští novináři ji líčí jako příjemné centrum kultury, ve skutečnosti jde o obyčejnou střepy a zvratky pokrytou ulici.

3 DŮVODY

PROČ JI MILOVAT

Udělá z vás otužilce. Zvyknete si žít ve smrdutém ovzduší a všude jinde si připadáte jako v ráji. Stanete se optimistou, protože víte, že může být jen lépe. Vychová vás k ostražitosti. Při výletu do Prahy se nestanete obětí kapsářů. Jste totiž zvyklý mít ruku stále na peněžence. Navíc kapsáře v davu hned poznáte, protože do Prahy jezdí ti vám dobře známí, ostravští. Naučí vás pít. Kdo prožil pár let na Stodolní ulici, vychází po zbytek života z každého večírku jako absolutní vítěz. Když Pražáci usínají na stolech, Ostraváci se začínají bavit. Z alkoholu jim není špatně, jsou z hospod zvyklí pít pančovaný. Vědí, že když si v Ostravě objednají fernet citrus, je velká pravděpodobnost, že je podomácku vyrobený a příchuť mu dodává citrusový sprej určený na WC.

20 RODÁKŮ

Hana Zagorová zpěvačka Marie Rottrová zpěvačka Věra Špinarová zpěvačka Martin Chodúr zpěvák Ivan Lendl tenista Zdeněk Jirotka spisovatel Viktor Kolář fotograf Jaromír Nohavica muzikant Martina Kociánová moderátorka Richard Krajčo muzikant Radek Pastrňák muzikant Ilja Hurník hudební skladatel Vilém Závada básník Vlastimil Brodský herec Marek Jankulovski fotbalista Tomáš Galásek fotbalista Richard Tesařík zpěvák Věra Chytilová režisérka Ota Filip spisovatel Josef Mikoláš hokejista

JSME ODLIŠNÍ?

CO SI MYSLÍ ZNÁMÍ OSTRAVÁCI

ZUZANA KAJNAROVÁ herečka, dcera ostravského primátora Ostrava je svébytná a výjimečná a nemá zapotřebí soutěžit nebo se nějak vymezovat vůči jiným městům jako Brno vůči Praze. Já jsem bohužel dezertovala za prací do Prahy. Dokonce jsem už ztratila i typický ostravský přízvuk. Přesto, když prohlásím, že Ostrava je fajna, svůj původ nezapřu.

EVŽEN TOŠENOVSKÝ bývalý moravskoslezský hejtman, europoslanec Bezesporu specifičtí jsme, žijeme přece v „kraji razovitem“. Ale bez parafráze: jak se zde lidé vyjadřují a jak jsou zvyklí žít, to je dáno historickým vývojem. Pražané si dělají legraci z naší mluvy, přitom jejich slang škodí češtině daleko víc. My mluvíme spisovněji, i když krátce a rychle. Na dlouhé povídání tady nikdy nebyl čas. Zjednodušený pohled zvenčí podporují i média, stereotypně se mluví o černé Ostravě, kraji plném dolů a hutí. Každý místní vám poví, že tomu tak dávno není.

RADOVAN LIPUS režisér (Šumná města)
Lidé jsou dobří a zlí tu i tam. Tak zjednodušující dělení odmítám! Jestli snad Ostraváky něco odlišuje a zdobí, pak: jsou přímí, otevření a nejsou maloměšťáčtí snobi. Popíšu jeden drobný, leč výmluvný detail z pražské MHD, zvané s despektem socka, který jsem nikde jinde u nás neviděl a nezažil. Lidé si naprosto běžně sedají na krajní sedadlo do uličky, to u okna nechají prázdné nebo na ně položí tašku, aby měli kolem sebe dost místa a pohodlně se jim vystupovalo. Vůbec jim přitom nevadí, že nad nimi stojí další cestující, kteří se přes ně k volnému místu nedostanou. V Ostravě by to nikoho ani nenapadlo, a pokud ano, byl by okolím velice rychle ze svého prostorového sobectví vyléčen.
Scarlett Wilková
Začínala jako fotografka a reportérka v ostravských podnikových a regionálních novinách, do MF DNES nastoupila v roce 1992. Téměř deset let se věnovala kauzám v justici a kriminalitě v severomoravském regionu. Nyní pracuje v Magazínu MF DNES. Zaměřuje se na rozhovory se zajímavými osobnostmi a společenská témata.

PAPARAZZI: Scarlett Wilkovou jsem měl tu čest poznat v osmdesátých letech, když byla začínající novinářkou v podnikovém časopise v NHKG: PLAMEN MÍRU. Já ji tenkrát nosil články s vyhodnocením soutěží brigád socialistické práce BSP :-)))

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ NEJEN PRO...

... gamblery.

Zítra kolem 10 - 11 hodiny dopoledne očekáváme jubilejního
40 000 fanouška našeho webu.
Tento pak bude odměněn v rámci pohárového závodu
ČAVISOV - DOLNÍ LHOTA.