Ostravský maraton je již za námi. Jsem rád, že i náš klub měl na tomto závodě hojné zastoupení. Maraton běželo 24 členů oddílu a v půlmaratonu startovalo 13. Ještě dalších 11 našich členů, co se přišli podívat a nebo pomáhali s organizací. Celkem se na Masarykově náměstí sešlo 48 členů Maraton klubu Seitl Ostrava. Jen mě mrzí, že pouze Jindra Čáp a Libuše Kuchařová, která přišla s celou rodinou a pomáhali, nám sami nabídli pomoc. Celkem se na start Ostravském maratonu postavilo 167 závodníku. Přitom přihlášených bylo 210. Někteří přehodnotili své možnosti a přihlásili se na půlmaraton, někteří nepřišli vůbec. Četl jsem na BezvaBeh, že jsme měli málo peněz pro vítěze. My jsme vyplatili celkem 54 500,- Kč. Na tyto odměny jsme nedostali ani korunu. Jediná Lenka Wágnerová sehnala peníze na odměny, za což bych jí chtěl poděkovat.
Po skončení závodu jsme museli vše uklidit a jsem rád, že nám dost pomohli tak, jako každý rok, bezdomovci. Sami víte, kolik bylo jen kelímků a na obrátce se to muselo taky uklidit.
Viděl jsem, jak někteří byli po závodě zničení. Znám to taky. Mnohokrát jsem byl rád, že můžu po závodě vůbec chodit.
Ještě ke štafetám, žádná štafeta nebyla diskvalifikována. Poslali nám pouze výsledky z maratonu a půl maratonu.
Štafetu nám ještě neposlali, protože tam měli chybu. Zítra to napraví a pošlou opravené výsledky..
Dnes jsem byl zkontrolovat Komenského sady, jestli je všechno v pořádku s úklidem. Vše bylo tak, jak mělo být.
2 komentáře:
Jako první bych se chtěl představit, abych nebyl nazván drzým anonymem, jmenuji se Libor Pavelka a v sobotu jsem běžel půlmaratón. Jsem hlavně ocelák a po každém závodě píšu „recenzi“, proto ji napíšu i po sobotní akci, i když jsem ji dlouho zvažoval a dopady si uvědomuji. S panem Seitlem mě nepojí osobní vztahy, proto možná můžu napsat to co si myslí i ostatní, ale vzhledem k dobrým vztahům si nechají pro sebe.
Po nepovedené organizaci Ocelového Muže v Klímkovicích, jsem měl pochopení pro nedostatky, protože to byla premiéra a hlavně úplně jiný závod a těšil se na Ostravský Maratón 2011, který jsem očekával jako majstrštyk pane Seitla a jeho týmu.
NEBYL…a nebo možná byl, jen já jako účastník třeba závodů Ocelového Muže jsem rozmazlený a vidím kvalitní organizaci někde jinde. Už prezentace mi ukázala fakt, že snaha vše zvládnout v pár lidech (kde jen někteří ví co a jak a zbytek ty informace nemá) je marná. To, že jsem v 8 30 nedostal triko své velikosti (XL) a dostal loňské, přehlédl bych i to, že jsem v řadě ve které jsem strávil 10minut stál na prvním místě a nikdo si nás nevšímal, to bych neřešil kdyby to byl jediný úlet dne. Ale bohužel další a větší na sebe nenechal dlouho čekat. Při příchodu k šatnám v Čapkově sokolovně šli proti nám nepřevlečení běžci zklamaní z toho, že ty šatny nenašli a jdou se převlíkat na náměstí. Dokonce i ti běžci, kteří přijeli busem nevěděli kam jít a kde to vůbec je?? Chyběl tam jediný poutač, jediný organizátor! Boční vchodové dveře byly zamčeny. Po zazvonění nám otevřela trochu vyplašená paní, které (opět) chyběly informace, protože nikdo z organizátorů, tam den předtím nebyl, aby se domluvili. Převlečení v prostorné tělocvičně bylo luxusní, ale nebyl tam jediný organizátor, který by odložené věci hlídal. A nechat osobní věci napospas a věřit jediné paní, která byla o patro níže a na starost měla i další tělocvičnu plnou vzpěračů, byl velký risk, vím že to nebyl box, ale přesto jsem si osobní věci vzal s sebou…
Protože v propozicích nebylo specifikováno jak bude vyřešen ½ maratón s jeho ½ kolečkem, očekával jsem tuto informaci v předstartovní rozpravě, bohužel se na ní nedostalo. Výsledek tohoto na sebe nenechal dlouho čekat. Zmatkující lidi, přebíhající z odbočky pro maratónce na půlmaratónskou a naopak a tři štafety, které si s námi dali kratší kolečko. Opravdu nešlo udělat nějaké viditelné poutače a dát je těm ženám do rukou a ulehčit jejich hlasivkám??
Další věc kterou považuji za úlet je maratónská medaile i pro 1/2maratónce. Medaile je velmi pěkná a povedená, ale myslím si, že 1/2maratoncům do ruky nepatří!!! Osobně tuto medaili beru jako ocenění snahy, odvahy, úsilí všech, kteří se na maratón vydali a doběhli a mě nepatří!!!
Poslední věc, kterou si dovolím hodnotit negativně, bylo vyhlašování vítězů. Vzhledem ke vzdálenosti mezi místem vyhlášení a ozvučení bylo v místě vyhlášení špatně slyšet a asi díky tomu postrádalo slavnostní atmosféru a bylo to jen organizované předávání obálek, kde mnohdy chyběli ocenění. A opravdu to muselo být jen o obálkách??? Nemohly tam alespoň pro ženy být třeba květiny???
Kdo to dočetl až sem, mohl nabýt dojmu, že vše bylo špatně, ale tak to samozřejmě není!!!
+počasí bylo parádní, i když maratónci by potřebovali tak o 5-10°C méně
+pěkná a rychlá trať
+počty účastníků byly vysoké, i když asi ne taková jaké se očekávali, ale přesto to byl jeden z největších závodů na Moravě
+závod štafet zpestřil atmosféru a ukázal krásu běhu širší veřejnosti
+občerstvovací stanice s dětmi i ta kterou zorganizovala paní v parku
+ účast paní Kratochvílové, která za svou běžeckou a trenérskou dráhu zasluhuje ocenění a pocit, že se na ni nezapomnělo
+celková atmosféra závodu a výkony zúčastěných
PROMARNĚNÁ PŘÍLEŽITOST, asi tak nejlépe bych zhodnotil sobotní závod celkově. Je to škoda a mrzí mě, že to musím napsat, ale snad pochopíte, že jsem to napsat musel, aby se s tím pro příště třeba něco udělalo a organizátoři měli i tuto zpětnou vazbu.
S pozdravem Libor P.
Já chci poděkovat hodně lidem a kritizovat nebudu, protože šlo o můj první maratón a štastně dokončený, ale v souvisloti s tímto článkem a výše uvedeným komentářem chci poděkovat té paní v parku. Byla tam sama a já myslela z počátku,že jde o nějakého rodinného příslušníka.
V posledních dvou kolech jsem tam využila občerstvení i já a paní byl velmi příjemná.
Zdravím Lenka H
Okomentovat