Lidé z Winschotonu na mě působili velmi mile a vstřícně a vytvořili na trati pro mě nezapomenutelnou atmosféru - skoro kolem celého 10.km okruhu někdo seděl a povzbuzoval, v seznamech si rychle vyhledávali čísla a volali na mě - Petra Pastorova - to bylo skvělé, taky se spoustou dětí jsme si plácli a poslední kolo dokonce hodně z nich vědělo, že končím a volali na mě bay, finito!!! Opravdu supr atmosféra.
Velkým zážitkem pro mě bylo běžet cca 6 km za Japonkou a sledovat její styl - běžela velmi lehce. Dost jsem se vylekala, když se na 35.km přede mnou objevila Míša Dimitrieu - to jsem si říkala, že jsem to přepálila a teď skapu. Běžely jsme spolu skoro 1 kolo a Míša mě pak poslala dopředu, že se dnes necítí dobře.
Obrovským zážitkem pro bylo sledovat týmy různých národu, tipovat národnosti, vlajky a vlajkový průvod, taky ceremoniál vyhlášení a hymny vítězů - prostě to, co normálně můžu vidět jen z televize, tak toho jsem mohla být součástí - a užila jsem si to! Snad aspoň tak. Opravdu jsem si to užila, bylo to fajn. Díky Otto za pomoc a podporu a taky za odřízení těch hodně kilometrů. Petra
1 komentář:
Dokážu se zcela sžít s Tvými pocity Petro, fantastická atmosféra provázející závody ve Winschotenu je již pověstná.... při návratu naší fajné štafetové partyje z Drážďan, jsme hodně hlasitě uvažovali o účasti na štafetě v Holandsku napřesrok :-)))
Okomentovat