Dne 31.7.2011 zemřel Ing. Břetislav Molata.
Narodil se 28.12.1942 v Kunčicích pod Ondřejníkem. Měl 2 bratry a 2 sestry. Vystudoval dálkově VŠB, obor energetika. Do zrušení koksovny Karoliny tam pracoval jako vedoucí provozu, kde pod sebou měl 1 200 pracovníků. Začátkem osmdesátých let přešel do koksovny Vítězný únor (dnes Svoboda) v Přívoze, kde krátce pracoval jako ředitel, než ho stihla mozková příhoda, z které se za půlrok úspěšně vyléčil. Ve stejném závodě pak vykonával funkci ekonoma, než odešel do invalidního důchodu na astma, které z provozu koksoven dostal. Bylo to asi v r. 1985. Těsně před tím absolvoval poslední kurs horského vůdce v Tatrách, ale nedokončil, jelikož se pod stany ve výšce kolem 2 000 m jednou ráno při běhu nachladil a musel tábor předčasně opustit. Následovalo dlouhodobé léčení, které skončilo astmatem. Tím se rozplynul náš sen, že nás jednou provede jako horský vůdce na Gerlach, kam se už tehdy nesmělo individuálně chodit.
Sport:
Na dráze běhal v klubu Lovochemie Lovosice jako štrekař. Běhával tam se známými běžci jako Mládek, Cviček, Legierský, později tam běhával i Vašek Kameník.
V Ostravě byl registrován v turistickém oddíle VŽKG, kde mezi prvními započal s běháním tehdy populárních dálkových turistických pochodů délek 50 a 100 km. Od toho nebylo daleko k maratónskému běhu a s tehdy nadšenými turisty jako Svěch, Langer, Koloczek, Hemza, Dubnička a další, se vrhli na maratóny a Břeťa, coby nejvytrvalejší z nich i na ultra běhy. Jeho zásluhou jsem započali já s těmito pochody a pak s maratóny, kdy jsme se na jaře r. 1971 nastěhovali do nově postaveného paneláku v Porubě, kde i do jeho skonání jsme spolu bydleli.
16.9.1977 zaběhl v Ostravě na 24 hod. 245,347 km, což byl československý rekord do roku 1985, kdy ho překonal Otta Seitl výkonem 251,510. Do dnešního dne je tento Břeťův výkon 5. nejlepším v ČR všech dob.
100 km zaběhl za 7:02:47 v Košicích v r. 1976, což je v dlouhodobých tabulkách ČR na 12. místě. Na tyto ultra běhy ho trénoval cca 6 let jeden z našich nejlepších trenérů dlouhých tratí Toník Procházka, můj celoživotní osobní trenér na dráze i mimo dráhu.
Nevím, jaký má přesně osobák na maratón, ale v r. 1979 vyhrál jarní Ostravský maratón osvobození „strojařský", kde jsem za ním byl druhý já časem 2:33:03. Porazil mě minim. o jednu minutu, utekl mi do kopce v Děhylově, měl výsledný čas kolem 2:30 určitě.
Nikolaos Tsametis
Žádné komentáře:
Okomentovat