Po doběhu zpět na penzion jsme všichni pod vlivem endorfínů doplnili vydané „energetické zásoby“ a vydali se do termálních koupelí. Ty se nacházely pár stovek metrů od našeho penzionu. Je to vlastně takový areál termálních bazénů s různou teplotou vody v rozmezí od 26 až po 38 C°. Tam teprve začalo to pravé show ... byli jsme chvílemi tak rozverní, že jsme donutili slézt z pozorovatelského empajru dokonce i plavčíka, aby nás taktně upozornil, že se pohybujeme v zóně klidových bazénů. Ale co on mohl vědět o endorfínu kolujícím v našich žilách… těžko vysvětlovat ! Přišlo i na doplnění „pitného režimu“ ve zdejším bistru a tři hoďky uběhly jako voda.
Na zpáteční cestě z termálů jsme zakotvili v Hotelu Summit, kde jsme v poměrně luxusní restauraci povečeřeli. Po příchodu na pokoje se již vše chystalo na „společenský večírek“, který se konal v místní schůzovní místnosti… alko, nealko, kvalitní pochutiny všeho druhu, exotické ovoce, prostě vše, aby byly uspokojeny chuťové i ty ostatní buňky ! A začala zábava … nejprve pozvolna, ve stylu společenských soutěží, pak již zcela spontánně, dle chuti každého z nás… Čas letěl jako splašený kůň a najednou bylo po půlnoci… Já toho měl za celý den dost, s vědomím nedělního ranního běhu jsem začal přemýšlet o vyklizení bitevního pole… holt jsem slabý kus :-( Z toho vyplývá, že další průběh večírku nejsem schopen objektivně popsat, snad někdo doplní mozaiku v komentáři...?
Ráno vypadalo při pohledu z okna slibně, tak jsem kouknul vedle sebe na Sokolíka a bylo jasné, že se ranní výběh konat bude. Smluvený čas pro start jsme z čistě taktického hlediska posunuli o dvacet minut a před osmou jsme vyrazili po stopách sobotní trasy směr Liptovská Mara . Nebudu lhát, sobotní euforie z běhu se dostavovala tentokráte pozvolna, naše těla se zmítala ve snaze zabránit této zvýšené fyzické aktivitě, takže to byl první dva kilometry boj. Náhle bylo slyšet z dáli nějaké volání… že by halucinace ? Nikoliv! To nás jen doběhnul Andy a bylo zase veselo. Po návratu sprcha, snídaně, balení, rozlučka se sympatickou slečnou recepční, domluva termínu v roce 2011 a zrychlený přesun opět do té do horké vody . Při relaxu v bazénech se probíralo všelico, čas pozvolna plynul a nám začalo docházet, že se blíží konec další povedené akce. Před odchodem ještě organizační pořešení zpáteční cesty, kde udělat přestávky na jídlo a pak již nashledanou Bešeňová… příští rok snad zvládneme obdobnou akci s jedním dnem navíc ! To je vše co jsem chtěl napsat… bylo mi s Vámi prima :-)Raduz
5 komentářů:
Jen bych doplnil, že mě to s tím raním během tak jasné v neděli ráno nebylo, vlastně nic nebylo jasné, ale ten běh si pamatuji zcela jasně, jen pořá nechápu, proč jsem honil ty čtyři barevné zajíce přede mnou.
Protože Sokolíku - honit zajíce je tvou morální povinností. Raduzi, ty si všechno tak pamatuješ :-)))
Nejvíce jsem si užíval, když Soňa Smíčem dávala na večírku Láďovi D. facku za to, že jsem ji já plácnul po zadku :-)))
No konečně jsem se dozvěděla, kdo to byl! Tak konec užívání, Rosťo, dostaneš ji taky! Možná i dvě za zatajování významných skutečností během vyšetřování!
Gdzie są wyniki-Vysledky Rybost po 12 biegach?
Okomentovat