TRANS GRAVEYARD RUN...

...aneb s panáčkem se běhá lépe.

Na sobotu 30. října jsme si s Andym Mrajcou naplánovali delší běh. A aby nešlo o pouhé polykání kilometrů, rozhodli jsme si to trochu zpestřit. Oba jsme metaloví fanoušci, tak jsme si naplánovali kopcovitou trasu dlouhou cca 29 km s 9-ti zastávkami na 9-ti hřbitovech, vypít 9 panáčků a vzpomenout na 9 metalových muzikantů, kteří už nejsou mezi námi. Trasu jsme chtěli běžet přes polské Chalupki, aby tak akce dostala mezinárodní rozměr.

V 09.00 hodin ráno stojíme v Bohumíně před mým bydlištěm, dobře naladěni, vybaveni pro dlouhou cestu - pravou maďarskou " čéreš pálinkou ", minerálkou, kofolou a čokoládou. Nezbytné foto před vyběhnutím a jdeme na to.

Počasí nám přálo, modrá obloha, sluníčko, pohoda, nebylo kam pospíchat, čas nebyl důležitý. První zastávka přišla asi po 600 m. Andy mě opravil, že to bylo přesně po 666 m. Naléváme prvního panáčka - na legendárního Ronnie Jamese Dia, nijak se nezdržujeme  a vyrážíme směr Starý Bohumín.  Další zastávka je vzdálena necelé 2 km, je tam moc lidí. Ale co, už je nalito, tak tedy na Johna " Midnighta " Mc Donalda, šup tam s ním a vyrážíme k polským hranicím.

Třetí zastávka je poměrně daleko, v Šilheřovicích, takže si vychutnáváme počasí, kocháme se krajinou ( Andy tady běžel poprvé ), nálada je dobrá. Hovor se točí kolem muziky, koncertů a běhu. Proběhli jsme Chalupki, jsme zpět v České republice a už stoupáme na kopec v Šilheřovicích. Další zastávka, takže další panáček. Randy Rhoadsi, nezapoměli jsme, tak na tebe, do dna a pokračujem dále.

Čeká nás stoupání ze Šilheřovic přes Štípky a poté klesání do Markvartovic. Na konci Šilheřovic doznává naše pečlivě naplánované strategie ohledně pitného režimu první neplánované změny. Přes cestu nám přeběhla černá kočka. S Andy jsme se shodli, že uděláme pauzu a dáme si panáčka na černou kočku. Skleničku a láhve s pitím jsme postavili na zábradlí mostu, naleli si panáčka - a na zdraví ! Velmi jsme tím pobavili babičku, která kolem nás procházela a tlačila kočárek.

Po seběhu do Markvartovic jsem dostal nápad, že zavolám svému kamarádovi Alešovi, který měl původně běžet s námi. Aleš je můj bývalý spolubojovník a sparingpartner z Taekwon-Do, zrovna se připravuje ME v boji nožem. Čekal nás před domem, bydlí hned u hlavní cesty. Když nás viděl, začal se smát a řekl nám, že jsme blázni. Jaképak copak, dali jsme si panáčka i s ním, a když jsme vybíhali směrem na Ludgeřovice, nevěřícně nad námi kroutil hlavou.

Nálada byla stále veselejší, sluníčko stále svítilo, takže pohoda. Bylo jasné, že pečlivě naplánovaná strategie se pomalu, ale jistě začala zvrhávat ve veselou improvizaci.

Jestli Vás zajímá, jak celé tohle dobrodružství 2 běžících metalových fanoušků dopadlo, dozvíte se to ve 2. díle, který se objeví již brzy.

Ultralibor + Andy

MKSEITLSLOVNÍK ANGLICKO-ČESKÝ: graveyard - hřbitov