Jak to dneska proběhlo...

Ahojky Rosťo,
tak dnešní díl štafety byl skutečně "fajny". Nejprve byl pokřtěn štafetový kolík - po křestu vodou z Ostravice získal přezdívku "Kulak".
A pak to začalo... hned po výstřelu ze startovní pistole se přes nás přehnal roj nažhavených mlaďochů, kteří se patrně rozhodli 2 km na Vítkovickou radnici sprintovat. Náš štafetový tým v plném počtu - Ultralibor, Jindra, Péťa, Sokolík, Danuš, Líba, Lenka a já však zachoval rozvahu a po nějaké chvíli se naše tempo ustálilo na cca 6min. na kilometr. I to se ukázalo být rychlé, takže jsme na radnici ve Vítkovicích dorazili s mírným předstihem. Aby ne, když nám po celou dobu byla v patách Policie!!! Nic jsme nespáchali - hoši měšťáci zkrátka kus štafety běželi s námi.
Po ostužkování kolíku Kulaka jsme pokračovali skrz areál Dolních Vítkovic do Mariánských hor. Problém nám stále činilo tempo, byli jsme rychlí. Pak se však do věci vložil náš Ultralibor, předvedl nám, jak se běží stovka a my se zklidnili. Zklidnili jsme se natolik, že jsme pro samé rozjímání přeběhli kolem radnice v Mariánských Horách a pan Horák nás musel zpětně navigovat. Podařilo se a paní starostka Janáčková nám nejenže připnula na Kulaka další stužku, ale dokonce si kousek zaběhla i s námi. Mariánské Hory byla trasa i pro naši Danuš - vyskočila z doprovodného vozidla se Sokolíkem v patách. Sokolík po celou dobu štafety plnil záslužnou funkci - chválil nejen sebe, ale i nám pravidelně sděloval, že jsme skvělí. Nezanedbatelná je i jeho úloha hlavního imagemakera - tu nám opravil límeček, tu odstranil špínku z kalhot, byli jsem zkrátka stále jako ze škatulky (Sokolík je náš Versace. Ajťáka musíme hledat jinde... Pozn. red. :-).
Mám pocit, že snad téměř nikdo z běžců nechtěl příliš využívat doprovodné vozidlo, stále jsme byli na trase v počtu 4 až 6-ti osob.
Krásného přijetí se nám dostalo na radnici Ostrava - jih. Víš, jak jsme všichni nenažraní... (No to vím. Pozn. red. :-) Chlebíčky, koláčky, ovoce, voda, káva... Nic jsme si nežinýrovali a doplnili v družném rozhovoru energii. Před startem další etapy nám hezky zazpíval sbor a kolem 10.20 hod. jsme pokračovali dál. I v tomto případě si starosta kousek zaběhl s námi...
V Bělském lese po uběhnutí 15 km má dnešní trasa skončila. Spěchala jsem domů za batoletem Markétkou, takže co se dělo v Polance, St. Bělé, Porubě apod. nevím.
Ale shrnu dojmy za první tři etapy: počasí bylo parádní, ani horko, ani zima, semtam sluníčko. Celou dobu běhu nás doprovázeli studenti a žáci z různých škol, městkou policii jsem už zmínila, juniorští fotbalisté Vítkovic. Taky jsem zahlédla, jak se spontánně přidali běžci v cyklodresech. Pan Horák, policie a Hallootto nás v doprovodných vozidlem bedlivě hlídali, abychom nesešli z cesty. Zkrátka jsme si to všichni užívali.
Určitě jsem plno věcí zapomněla. Ale jsem ještě pod vlivem endorfinů (Já jsem taky pod vlivem. Pozn. red. :-), tak je to snad omluvitelné... Zítra přinesu další zprávy a o víkendu spáchám nějaký článek na blogu... A snad i fotozpravodajství bude...
Lenkačlenka