Stanovisko k nedělnímu vyhlášení MBP 2009.

Jak jistě všichni víme, v neděli při vyhlašování vítězů MBP 2009 došlo k blamáži, a to když jeden z organizátorů běžeckých závodů, člen našeho klubu a náš kamarád Mirek Miko nevyhlásil kategorii žen do 34let. Mirek je zcela přesvědčen o své pravdě, tzn. že ani jedna z děvčat, vyhodnocených na prvních třech místech, nesplnila podmínku účasti v 8 závodech z 12. Já a mnoho dalších jsme však toho názoru, že pravidla soutěže žádnou takovou povinnost nenařizují. Upozornil jsem Mirka několik dní před vyhlášením na tuto skutečnost podobně, jako několik z vás těsně před jeho vyhlášením. Mirek, nedbaje našich protestů, vyhlásil svévolně výsledky tak, jak je vyhlásil. Mirek ví, že mě opravdu v tu chvíli naštval (čti nasral :-). Vždy jsem mu říkal do očí to, co si opravdu myslím. A on to dobře ví. Celou věc jsme si dnes telefonicky (na setkání nebyl čas) vyříkali, byť nikdo z nás neustoupil ani o píď.
Nebudeme si v tuto chvíli s Otto Seitlem sypat popel na hlavu za to, že se nám nepodařilo Mirka přesvědčit o tom, aby změnil svůj názor. Nikdo z nás neměl v danou chvíli žádnou páku něco změnit. Stejným způsobem mohl výsledky vyhlásit i Otto nebo já a pravděpodobně by nám v tom nikdo nezabránil.
Co z toho všeho vyplývá? Mirek Miko, sponzor nesponzor, v neděli překročil určité pravomoce. Neměl právo ani kompetence nevyhlásit výše uvedenou kategorii. Proto jsem dnes ráno navrhnul našemu presidentovi Otto Seitlovi řešení, kterým bychom vše napravili. Dohodli jsme se, že všechna tři děvčata dodatečně a s náležitou omluvou odměníme na nejbližším závodě MBP tj. na Mořkovském zajíci… to za prvé.
Za druhé… my Češi jsme často dosti krvelační, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Hned, jakmile někdo udělá chybu, chceme aby dal hlavu na špalek, v lepším případě, aby učinil veřejného pokání. Na člověku vidíme jen negativa a pozitiva vidět nechceme. Často však o nich ani nevíme. Tím co nyní napíši, nechci snižovat nebo omlouvat to, co jsem uvedl výše. Každá mince má ovšem dvě strany. Všichni víme, že běžecké závody u nás nejsou zdaleka tak populární, jako v zahraničí a že sponzoři se k nám příliš nehrnou. Chvílemi mi taky připadá, že slovo sponzor je v našich končinách ustáleným pejorativním výrazem čili nadávkou. Za to, že je tomu tak, však mohou především naši slavní politici se svými „sponzory“.
Již několikrát jsem v minulosti na našich stránkách zmínil zásluhy Mirka Mika na rozvoji běžeckého sportu v našem regionu. A zdaleka se nejednalo o běžecké akce. Mnozí do dnešního dne ani netušili, že Mirek do MBP za rok 2007 uhradil za pořadatele-dlužníky celkem 7 500 Kč, za r. 2008 - 5 000 Kč a za rok 2009 - 2 500 Kč. Ačkoliv nemusel, tak to všechno velkoryse „zatáhnul“. Udělal by to někdo z nás? Někdo řekne: „No jo, pan podnikatel, když má prachy, tak proč by to nemohl zaplatit, že?“ Už nás všechny vidím, jakože nejsme natolik movití, jak ty dluhy platíme bez mrknutí oka.
A to nehovořím o Mirkově přispění Ostravskému maratonu, Lenkyčlenky čtvrtmaratonu, Porubskému čtvrtmaratonu aj.
Pronájem tělocvičny, kde několik měsíců spolu cvičíme taky něco stojí. Finační podpora vítkovických atletů taky není malá. A to nehovořím o Taťány Kocembové CISO (Centrum individuálních sportů Ostrava) nebo dřívějším sponzorství hokejistů Poruby či fotbalových dorostenců Dolní Lhoty.
Zcela jistě rozumím Mirkovi Kravčíkovi, šéfu BK SAK…, že jej nedělní události zvedly ze židle. Taky bych bojoval svým tělem za svoje ovečky, kdyby jim někdo ublížil. Mirek Kravčík, jak ho známe, je velký bojovník a během žije jako málokdo z nás.
Nicméně jsem přesvědčen, že špinavé prádlo bychom měli společně prát doma, nikoliv na veřejnosti.
Jak jsem naznačil výše, veřejnost a masy se dají poměrně lehce strhnout na tu, či onu stranu a potom obvykle chceme za každou cenu někoho vystrčit na pranýř. Často se v diskuzích objevují lidé, kteří o problému nemají ani šajnu, případně se něco tzv. „doslechli“. Dokonce se ani nepodepíší. A kdo se má v tom potom vyznat?, řekne si laik.
Naše klubové stránky navštěvuje denně více než 200 lidí. Nejsou to jen členové našeho oddílu a naši kamarádi z Ostravy, Karviné, Frýdku-Místku… Jsou to i běžci z Polska, Slovenska… Jsou to ale i novináři a zástupci z dalších médií jako např. z televize, rozhlasu, internet. médií.
Zdá se mi, že v poslední době konečně narůstá počet závodníků na jednotlivých akcích a také přibývá nových závodů.
Chceme-li přilákat k běhání další zájemce z řad široké veřejnosti a chceme-li dále podporovat běžecký sport v našem regionu, měli bychom řešit případné spory a rozpory jinou formou, než neuváženou diskuzí některých z nás na internetových stránkách.
Jsem přesvědčen, že naše hlavy od neděle již dostatečně vychladly a že to, co jsme pokazili napravíme tak, abychom byli schopni všichni společně, dále pokračovat v propagaci a rozvoji nejkrásnějšího sportu, kterým je pro mnohé z nás BĚH!

Přeji vám všem hezký zbytek dne.
Rosťa Bažanowski, turista v poklusu.