BERLIN "BEER" MARATHON.

Do Berlína jsme vyjeli o den dříve, a to v 8:30 hod. Původně jsme chtěli vyjet už ve čtvrt na osm, ale Jandáskovi ujel autobus, tak jsme museli čekat, až přijede.
Po 70 km jsme se konečně dostali na dálnici před Opolem. Za celou dobu jsme měli jen dvě zastávky. Celkem nás jelo 9, takže v jednom autě se vzadu tlačili tři. Hned jak jsme se dostali na dálnici, dojeli jsme po ní v pohodě až do Berlína. Za pět a půl hodiny jsme přijeli na místo, kde nás čekal můj dlouholetý kamarád Roland, který nám ukázal, kde budeme spát. Každý si okamžitě zabral místo, pojedli jsme a šli se podívat na Alexanderplatz. Cestou zpět jsme se nám ztratilo jedno auto, ale mobilem jsme je navedli.
Zanedlouho jsme se pustili do domácích zásob. Vytáhli nějaké to pivo... Já jsem vypil tři, jednoho Ferneta a slivovici a do rána mě bolela hlava. Libor toho měl málo, tak s Tomášem šli na čepované pivo. Spát se šlo okolo půl dvanácté. Sotva jsme ulehli, dostal jsem z domu zprávu, že se moji dceři Táni narodil malý Tadeášek, váží 3 kg a měří 47 cm. Ráno jsme se vzbudili a pořád mi nebylo dobře, tak mi Péťa Hrček dal tabletku, abych se spravil. Po snídani za námi přišel pořadatel, abychom mu nahlásili sestavu našich družstev. Potřebovali jsme ještě jednoho běžce do družstva Petra a Michala. Nahlásil se mladý běžec, který běžel svůj první maraton. Petr v ten den běžel svůj jubilejní 200. maraton. Všichni si vyzvedli startovní čísla a připravovali se na start. Celkem vystartovalo 51 družstev, některé však nedoběhly. Trať byla zledovatělá, takže to dost klouzalo. Poprvé se běželo opačným směrem. Hned po startu se do čela seřadilo pět týmů a pomalu se vzdalovali ostatním. Naše první družstvo běželo na 8. místě. Běželi v pohodě na čas 3:30 hod. Mirek Kravčík je dirigoval. V každém kole po občerstvení jednu minutu pochodoval a ostatní se mu museli přizpůsobit. Do cíle pak doběhli na pěkném 6. místě. Druhé družstvo, s půjčeným německým kolegou, běželo na čas 4 hodiny a podařilo se jim to běžet ještě lépe. Třetí tým běžel na Tomášův osobák. Trať byla pro něj dost těžká, protože to fakt hodně klouzalo. Celý závod běžel za dvojicí Libor a Šárka, kteří si maraton užívali, hlavně Libor. Skoro celý závod se Tomáš trápil za nimi a snažil se je doběhnout. V cíli byl dost unavený.
Po závodě bylo v tělocvičně vyhodnocení. Každý dostal nějakou maličkost. Péťa Hrček nás pozval na pivo, abychom s ním oslavili ten jeho 200. maraton. Do první malé hospůdky jsme se nevešli, tak jsme navštívili jinou, kde byl v pátek Libor. Objednali jsme si 8 velkých piv a jednu colu pro Šárku. Celkem se to opakovalo 3 krát. Mirek se obětoval a vypil jedno za mě. Já jsem myslel, že budou probírat průběh závodu, ale hlavní slovo měl Mirek a udělal tam školení, jak se má trénovat . Třikrát jsem vstoupil do debaty, jestli by nebylo lepší se pobavit se o ženských... Neměl jsem však úspěch, protože Mirek opět otočil debatu na trénink :-)
Později jsme se přemístili do školy, kde ve 20 hod. začala diskotéka. Nejvíc tancoval Mirek Kravčík. Já i po úterní operaci jsem také šel na plac. Musel jsem se dvakrát převléct, jak ze mě lilo. Když byl volný parket, tak nastoupil náš nový člen oddílu Pavel Juřica. Připomínal mi Sandokana, jak se sám po parketu proháněl. Když jedna německá kolegyně vyzvala Láďu Dvorského k tanci, tak sotva po minutě nastoupil Mirek a chudák Láďa si musel sednout. Libor, jakmile zjistil, že se pivo podává zadarmo, tak pomalu ušel další maraton. Ještě že to byly takové malé piva, jak si dvakrát loknul, tak šel pro další. Němcům chutnal Fernet, který jsem přivezl. Litr brzy zmizel. Už se nám nepodařilo vypít 2 litry vína, které donesl Michal Jandásek a tak jsme ho dali Rolandovi. Opět o půl dvanácté se šlo spát. Ráno jsme posnídali a uklidili třídu do původního stavu. Ještě se přišel s námi rozloučit Roland a ukázal nám fotky, jak byl vloni na triatlonu na Havaji a dal to pod 12 hodin. Pozval nás opět na příští rok. HALLOOTTO.

Paparazzi: Lenkočlenko přelož to do němčiny a budem slavní nejen v Berlíně, ale i v Bruselu :-)))