Lenka "táhne" Ladislava Marase zo Slovenska s dresom polské FORMY Wodzisław Śląski
"Nejsem maratonec profík, nejsem dokonce ani ostřílený maratonský amatér, v Ostravě jsem běžela teprve svůj druhý maraton v životě.Takže to budou postřehy maratonce amatéra začátečníka .
Běhat aktivně jsem začala v únoru 2007. Nakopnutím (účinným) pro mě byl článek Miloše Škorpila, který v lednu 2007 vyšel v MF Dnes. Název si už přesně nepamatuji, ale nesl se v duchu "I ty můžeš uběhnout maraton"...
Co je psáno, to je dáno.Začala jsem trénovat podle postupně zveřejňovaného tréninkového plánu, pak částečně podle plánu z časopisu Run, pak podle plánu v knížce Běhání - od joggingu po maraton. Prvním závodem byl Brněnský půlmaraton 5.5.2007 v čase 1h:59m, pak následovalo několik kratších závodů. 11.8.2007 jsem běžela svůj první maraton v polském Rybniku , v obrovském dusnu a různorodém trénu v čase 4h:48m.Nicméně hlavní metou letošního roku měl být maraton v Ostravě.
Počasí zpočátku nevypadalo. Co si budeme povídat, celé Česko už bylo relativně v pohodě, zatímco Ostravice, Odra a další toky moravskoslezského kraje hlásily 2 či 3 povodňový stupeň a předpověď počasí vytrvalé deště.Nicméně odhodlané běžce asi hned tak něco neodradí a odhodlanost je po zásluze odměněna, takže 8.9.2007 v 10.15 hodin na startu na Prokešově náměstí nejenže nepršelo, ale dokonce občas, sem tam vysvitlo sluníčko. A ideální počasí provázelo celý závod - svěží vzduch, teplota kolem 17 C, vítr tak akorát na osvěžení a sluníčko občas pro zvednutí nálady. Trasa vedla většinou podél řeky Ostravice, parkem, povrch rychlý -beton a rovina. Hodně účastníků (těch zkušených,ale i já začátečník) věřilo v osobní rekord.Účast byla myslím kole 115 běžců, žen bylo myslím 12,ale přesné počty jsou dohledatelné ve výsledkových listinách. Já osobně jsem si závod užívala.Hned zkraje jsem se stala součástí 3-členné skupinky, která byla odhodlána zaběhnout za 4:30 hod., takže jsme se průměrný čas na kilometr snažili držet na cca 6:22 min /km. Trať byla značena dobře, nehrozilo zabloudění, na každém 5,5 km byla občerstvovcí stanice (voda,ionťák,čaj, čokoláda, piškoty, rozinky...), k tomu bojové pokřiky moderátora na náměstí a optimistické povzbuzování neběžících kolegů z oddílu. Krizi jsem zažila mezi 25-30 km. Najednou se začal bouřit žaludek a motat hlava, no ale když byl mozek odhodlán zaběhnout, tak se to "nějak rozdýchalo... ! Nebudu to natahovat-doběhla jsem v čase 4:33:48, takže jsem si oproti 1. maratonu před měsícem zlepšila čas o 15 minut.Byla jsem v obrovské euforii a vlastně ještě pořád jsem (takže letos nevylučuji ještě 3. maraton).
Na běhání jsem se stala totálně závislá a jsem rozhodnutá nechat si vypracovat právě Milošem Škorpilem (díky za tip na www.behej.com) dlouhodobý tréninkový plán na míru, abych maratony do budoucna nejen dobíhala, ale i zapracovala na lepším čase.
Mám-li maraton zhodnotit ve stručnosti, musím řít, že měl pro mě příjemnou, takřka rodinnou atmosféru. Pořadatelé zasluhují pochvalu za trať, zázemí (šatny, občerstvení, organizaci-nebyla jsem svědkem zbytečných prostojů apod.), za pěkné medaile, trička (a možná i to ideální běžecké počasí je jejich zásluha). Co mi trošičku scházelo byla větší podpora věřejnosti-např. v porovnání s Brněnským půlmaratonem skoro žádní diváci a fanoušci na trati, ale to se určitě do příštího roku zlepší.Třeba by to chtělo i nějaký doprovodný program. A co je úplně skvělé je skutečnost, že hodně běžců si na trati vytvořilo osobní rekordy, jen za můj domovský klub MK Seitl jich bylo několik.
P.S.: A to nejlepší na závěr-vzhledem k tomu, že žen běželo málo, odnesla jsem si pohár za 2.místo v kategorii ženy 35-39 let.Je vystaven na čestném místě v obývacím pokoji .Takže kolegové běžci , maratonci - určitě se v roce 2008 přihlaste na již 47.ročník Ostravského maratonu!!! Nebudete litovat..."
Lenka Wagnerová (Lenkačlenka)
Žádné komentáře:
Okomentovat