Naši maratonci získali v polském Rybniku zlato, stříbro i bronz.

V polském Rybniku se naši neutopili. Jako obvykle to byli oni, kteří drželi taktovku. Celkově zvítězil náš kamarád Igor Heleš a hned za ním na druhém místě doběhl loňský vítěz Petr Wala. Z našeho klubu zaujali zejména Lenka Wagnerová a Libor Svozil, kteří se poprvé v životě postavili na start maratonu. Oba náročnou trať zvládli a my jim k tomu blahopřejeme.
Lenka dokonce ve své kategorii získala 3. místo !
Svůj 99 maraton zde absolvoval také Jarda Hrabuška z našeho oddílu v solidním čase 3:29h.

Zde přinášíme Lenčiny čerstvé dojmy:

"Jóóóóóó, už i já jsem maratonec, už i Libor je maratonec!!!!
Některé z vás jsem už informovala sms včera večer - Rybnik se nám vydařil.
Libor zaběhl skutečně za 4:27h já za 4:48h.
Nebudete mi to věřit, ale já od rána věděla, že to zvládnu, měla jsem totiž do toho maratonu obrovskou chuť, byť jsem všem tvrdila,že si jdu odběhnout jen tréninkových 35 km.
Rosťo, díky za rady - v pátek jsem obědvala těstoviny, večeřela těstoviny,v sobotu jsem snídala těstoviny - takže energie byla. Taky jsem si vzpoměla, že jsi u piva říkal něco o tom, že když se v pohodě běží prvních 25 km, zbývajích 17,195 se už dá... Měl jsi pravdu. Krize na mně přišla až mezi 27-28 kilometrem, ale byla to taková ta krize, že mi sice vytuhly nohy, ale hlava pořád chtěla běžet dál.
Fantastické bylo i to, že jsem se díky své extrovertní povaze hned na 3.kilometru zakecala s jistým Tadkem z Radomi, no a vydrželi jsem drbat až do konce, takže jsem zas tak moc ty kilometry nevnímala.
I když jsem hned v začátku byla napadnuta takovým malým vzteklým psem (ten by nešel ani do guláše), naštěstí se mi nezahryzl do lýtka, ale jen do boty (tímto chválím firmu Asics, že vyrábí obuv odolnou psím zubům).
Po tomto ataku se nám s Tadkem podařilo psa zahnat a mohli jsme tak zvesela pokračovat v běhu.
Co se týče trati - byla prý náročná tím, že byla velmi různorodá - hlína, písek, šutry, šotolina... Mně celkem vyhovovala, je totiž podobná terénu, ve kterém celý rok trénuji. Takže jsem si i pomáhala tím, že jsem si představovala, že neběžím maraton, ale jsem v Bělském lese a jen si tak běhám...
Hroznou smůlu měl Libor. Na 42. km dostal křeč do lýtka, než lýtko rozmasíroval, ztratil určitě 10 minut. Ale i tak nevadí, nevzalo mu to elán do dalšího maratonu.
Já jsem ještě plná euforie, včerejšek byl fakt úžasný...
A vůbec mně nebolí nohy, teda jen trošku svaly stehenní a "zadkové :-)
Ráno jsem už byla vyklusat v Bělském lese, jen tak 5 km a úplně v pohodě.
Běhání je droga...
Jarda Hrabuška si maraton odběhl v čase kolem 3:29 a odjel na "šichtu"- měl totiž odpolední. Já bych teda rozhodně na šichtu nespěchala, já jsem se těšila na pivo, orosené - zasloužené :-) S časem jsem spokojená vzhledem k tomu, že jsem do maratonu šla s cílem doběhnout a přežít a když to bude za 5 hodin, bude to v pohodě!" Lenka Wagnerová

Jóóó, máme to ! A už nám to nikdo nevezme. Jsme maratonci! Libor Svozil a Lenka Členka Wagnerová

Lenka s polskými kolegy v cílové rovince

Šťastná NašeLenkaČlenka

Spokojený sympaťák Libor

Na stupních vítězů: 3.místo - Lenka

zleva: letos druhý Petr Wala a vítěz Igor Heleš

... to Lenkačlenka a Libor: ... ano toto je moje droga! Příznávám se. Aplikoval jsem ji ráno, v poledne i večer. Mám toho celkem za 6Mega...

... bajtů.

... ale užíval jsem to jen před maratonem.

... někdy taky po.

Ale fakt nejsem na ni závislý. A nosím toho u sebe jen pro vlastní potřebu. Užívám to jen vnitřně. Pravda, někdy si k tomu čichnu. Ale jen málo. Kouřit jsem to zatím ještě nezkoušel. Nejraději mám vrtulky a do polívky písmenka.

.