Ve čtvrtek mi bylo nabídnuto místo ve štafetě na nedělní Perlu Karpat v Trenčianských Teplicích. Přemlouvání netrvalo dlouho a bylo jasné složení štafety Danuš, Láďa, Honza a já. Vyjeli jsme brzo ráno a na místě byli o hodinu dřív. Na prezentaci jsme potkali Pepu Smolu, který měl cestu vlakem hodně pestrou. Já jsem rozbíhal štafetu, trať jsem neznal a překvapila mě její náročnost, první uvítací kolečko a pak z města rovnou šílený stoupák. Nějak jsem to doklepal, ale na zvolené tempo mi byla velká zima a taky mi to nedělalo dobře na plíce, následoval zasloužené klesaní ale v mém případě mi moc nepomohlo, protože bylo dost prudké, potom následoval už jen menší kopec k občerstvení a následně k první obrátce kde jsem štafetu předával Láďovi, kterého čekal opak a při seběhu ho potkala menší nehoda kde skončil ve škarpě, naštěstí ale pokračoval a bude mit "jen" modřinu.
Po 1/2 maratonu jsme měli nejtěžší část za sebou a dál
pokračovala Danuš vybíhala z města na druhou stranu k obrátce číslo dvě kolem
menší přehrady a dál až do sousední vesnice po mírně zvlněná cesta. Na obrátce už čekal připravený Honza na finiš štafety. Doběhli jsme kolem času
3:10 a skončili v kategorii štafet na 3.místě.
Pepa si svůj další tentokrát hodně náročný maraton střihl za 3:36 a
byl na výborném druhém místě. Po doběhnutí, najezení výborného rizota a
vyhlášení jsme se přesunuli do místního termálního koupaliště, kde jsme
dokonale zregenerovali na zpáteční cestu.
Honza Fousek
Naplánoval jsem tempo na 3.15 hod.,což mělo splnit vhodnou tréningovou jednotku pro každého člena štafety vzhledem k PPP - profil,počasí a pohodu po doběhnutí.Myslím, že se to povedlo, cílový čas byl kolem 3.07,20 hod. (dle času závodnika před námi)- výsledky jsem ještě nikde neobjevil.Byla z toho bedna, radost organizátora z početné skupiny z MKS v počtu 5 běžců a pro mne nová zkušenost přímo v mém rodném městě. Honza/H
OdpovědětVymazat