... Wróbel, Velička, Drastich. Takové bylo pořadí prvních tří závodníků v cíli již 14. ročníku pohodového závodu Okolo Ostré Hůrky, který uspořádal náš Jura Brož a spol.
Aleš Taťka Velička
A jelikož "nejen během je člověk živ" přinášíme nejen pro milovníky historie, ale i pro některé z nás běžců-neznalců informace o Ostré Hůrce jako takové a také něco o památníku, u kterého je samotný start i cíl závodu.
Vršek nad Hájem, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti "Hůrka" nebo "Ostrá hůrka", není opředen žádnými pověstmi nebo legendami a také v dřívějších dobách nebyl nijak známý ani významný. Leží na katastru Chabičova. V dávných dobách snad sloužil pouze strážným účelům, ostraze (ostrahůfka).
Řeka Opava byla hranicí mezi Rakouskem a Pruskem od roku 1742. Dříve byla hranicí mezi panstvím velkopolomským a dolnobenešovským, mezi panstvím kravařským a Hlučínem. Tuto hranici bylo třeba hlídat.
Z Ostré hůrky, kde byl daleký rozhled na pruskou stranu, bylo možno podávat včasné informace nebo výstrahu, ať už o viditelném pychu, nebo pohybu vojsk. Po vzniku Háje byla Ostrá hůrka popisována jako kopec porostlý křovím, kolem kterého se pásl dobytek.Z historie obce je známo, že před prvním táborem lidu byl ke shromažďování a oslavným akcím užíván vršek v nejstarší části Chabičova zvaný "Na horách" nebo "Hory" (Hlubečkova skála), kolem něhož také vedly původní cesty z Chabičova do Velké Polomi. Právě tam se podle historických dokladů poddaní scházívali. Zde byla u příležitosti převážení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy ve dnech 28. a 29. srpna 1867 zapálena vatra. Připravili ji chabičovští občané na výzvu českých vlasteneckých spolků v rámci akce "Zapalte ohně na horách".
Proč se tedy první větší organizovaný tábor lidu nekonal "Na horách", ale na "Ostré hůrce"? Postavením hájeckého cukrovaru a dráhy ze Svinova do Opavy získává Háj, ležící mezi obcemi Chabičov a Smolkov centrální postavení.
Chodníček z Háje do Velké Polomi se stává více frekventovanějším, vzniká schůdnější a kratší cesta než původní, vedoucí kolem Hlubečkovy skály. Čtěte dále zde...
Vršek nad Hájem, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti "Hůrka" nebo "Ostrá hůrka", není opředen žádnými pověstmi nebo legendami a také v dřívějších dobách nebyl nijak známý ani významný. Leží na katastru Chabičova. V dávných dobách snad sloužil pouze strážným účelům, ostraze (ostrahůfka).
Řeka Opava byla hranicí mezi Rakouskem a Pruskem od roku 1742. Dříve byla hranicí mezi panstvím velkopolomským a dolnobenešovským, mezi panstvím kravařským a Hlučínem. Tuto hranici bylo třeba hlídat.
Z Ostré hůrky, kde byl daleký rozhled na pruskou stranu, bylo možno podávat včasné informace nebo výstrahu, ať už o viditelném pychu, nebo pohybu vojsk. Po vzniku Háje byla Ostrá hůrka popisována jako kopec porostlý křovím, kolem kterého se pásl dobytek.Z historie obce je známo, že před prvním táborem lidu byl ke shromažďování a oslavným akcím užíván vršek v nejstarší části Chabičova zvaný "Na horách" nebo "Hory" (Hlubečkova skála), kolem něhož také vedly původní cesty z Chabičova do Velké Polomi. Právě tam se podle historických dokladů poddaní scházívali. Zde byla u příležitosti převážení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy ve dnech 28. a 29. srpna 1867 zapálena vatra. Připravili ji chabičovští občané na výzvu českých vlasteneckých spolků v rámci akce "Zapalte ohně na horách".
Proč se tedy první větší organizovaný tábor lidu nekonal "Na horách", ale na "Ostré hůrce"? Postavením hájeckého cukrovaru a dráhy ze Svinova do Opavy získává Háj, ležící mezi obcemi Chabičov a Smolkov centrální postavení.
Chodníček z Háje do Velké Polomi se stává více frekventovanějším, vzniká schůdnější a kratší cesta než původní, vedoucí kolem Hlubečkovy skály. Čtěte dále zde...
Fotky na Rajčeti. Výsledky budou :-)



Žádné komentáře:
Okomentovat