Vše o ostravském maratonu

Maratón … přehlídka vůle, neobyčejného sportovního odhodlání, rozvoje psychických a fyzických sil schopnosti člověka. Čeká je vždy dlouhá cesta … asfalt, kámen, dlažba a prach snoubený s únavou.
Co je žene vpřed? Radost, vnitřní uspokojení, potěšení z běhu, nebo vítězství nad sebou samým?
Maratónský běh je jednou z nejnáročnějších atletických disciplín a jeho popularita rok od roku roste.
Právem se maratón stal vyvrcholením olympiád.

I. Slezský maratón 31 km
Nejdelší běžecký závod na Ostravsku 31 km dlouhý se konal 12. srpna 1923 pod názvem „I. Slezský maratón
31 km“.Start tohoto maratónu byl v Opavě na náměstí před divadlem. Cíl byl na výstavišti živnostenské
a průmyslové výstavy mezi Mariánskými Horami a Vítkovicemi. Výbor výstavy věnoval každému závodníkovi
Slezského maratónu bronzovou plaketu od akademického sochaře Kafky. Necelý týden před maratónem,
když všechny přípravy byly skončeny, nepovolila ČAAU uskutečnění tohoto závodu. Dodnes si nelze vysvětlit
příčinu tohoto zákazu. Závod se i přes zákaz uskutečnil. Na 15 000 diváků sledovalo závod na trati a u cíle
pozdravilo závodníky dalších 15 000 diváků. Startovalo 17 závodníků a všichni proběhli cílem.
Zatímco slezský maratón měl být podnětem pro rozvoj atletiky na Ostravsku, ČAAU distancovala všechny
závodníky a pořádajícímu klubu zastavila činnost. Teprve za půl roku po protestní kampani vedené tiskem,
musela Unie zrušit všechny tresty.

II. Slezský maratón 42 200 m
Ještě v roce 1931 se lehkoatletický odbor SKMO v Ostravě osvědčil jako spolehlivý pořadatel velkých podniků.
Pod záštitou Slezské matice osvěty lidové uskutečnil dne 28. června 1931 „Slezský maratón“ na trati
Český Těšín - Slezská Ostrava, dlouhé 42 200 m.

Z dvaceti startujících zvítězil:

1. Schlezinger (ČSS Olomouc) 2:58:20 hod.
2. Alina (ŽSK Hagibor Praha) 3:04:45 hod.
3. Gebauer Karel (SSK Vítkovice) 3:07:13 hod.

Jak se zrodil Maratón budovatelů Ostravska ?

Bylo to začátkem dubna roku 1953, kdy tajemník TJ Tatran Ostrava Slávek Mozga, při náhodné rozmluvě
s jednímz mála ostravských maratónců Marionem Pachutou, přišli na myšlenku uspořádat maratónský
běh v Ostravském kraji.
Během dvou dnů po této rozmluvě byla určena a vyměřena trať a dne 26. dubna 1953 odchází na Státní výbor
pro tělesnou výchovu a sport do Prahy žádost o uskutečnění maratónu v Ostravě na Den horníků pod názvem
„Maratón budovatelů Ostravska“. Maratón v roce 1953 se však konal v Úpici, která měla závod řádně předem
naplánovaný v rámci slavnostního otevření stadionu. TJ Tatranu bylo však sděleno, že mu bude svěřeno
uspořádání maratónského běhu v příštím roce a hned jako přebor ČSR. Státní výbor svoje slovo dodržel.

Proč byl zvolen název „Maratón budovatelů Ostravska“ a proč na Den horníků ?

Závod byl volen tak, že trať vedla největšími stavbami v našem kraji a Den horníků při volené trati zajišťoval
Takovou účast diváků, jako málokterý závod tohoto druhu na světě. Přesto, že naši odborníci nevěřili, že zvolená
trať je v důsledku znečištěného ovzduší vhodná, po projetí tratě změnili svůj názor a bylo konstatováno,
že trať je jednou z nejkrásnějších v republice.


V neděli 12.září 1954 v 9.00 hodin Jaroslav Kovařík (vítěz Slezského maratónu v roce 1923) odstartoval I. ročníkMaratónu budovatelů Ostravska. Trať vedla od památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě, přes vítkovické hutě, Jižní město, NHKG, Vratimov, Šenov, Šumbark, Důl Dukla, Orlová II, do Karviné.
Na této trati se běžel maratón ještě v roce 1955 a 1957. V důsledku poddolování museli organizátoři od této trati upustit.

Vítěz I. ročníku, důstojník Jaroslav Šourek po závodě řekl: „Takovou návštěvu jsem na maratónu neviděl
ani na olympijských hrách!“ Počet diváků na trati a v cíli v parku Zdeňka Nejedlého v Karviné, byl odhadnut
na čtvrt miliónu.

Maratónský běh v Ostravě se stal radostnou skutečností. A ti, kteří položili základy maratónského běhu
v Ostravě v roce 1954, věřili, že Maratón budovatelů Ostravska se stane nedílnou součástí tradičních oslav
hornické práce.

Šest ročníků Maratónu budovatelů Ostravska (1958, 1960, 1961, 1962, 1964 a 1965) se běželo na zkrácené trati 25 km. Další maratón na klasické trati 42 195m se běžel v roce 1959 se startem a cílem na stadiónu TJ VŽKG Vítkovice.
V roce 1963 byl maratón odstartován na náměstí ve Vratimově. Běželo se po trati Vratimov, Hrabová, Nová Bělá, Zábřeh, stadión VŽKG, Nová Ves, Svinov, Poruba. Z Poruby se běželo zpět na Opavskou k vodárně do Hulváků, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Hrabové do Vratimova .

Organizace maratónu je velmi náročná a vyžaduje každoročně mnoho času, sil a prostředků. Nelze vyjmenovat dlouhý seznam jmen dobrovolných pracovníků, podniků, závodů a institucí zapojených do práce „okolo“ maratónu. Již od svého zrodu musel maratón a všichni, kteří ho organizovali, překonávat nejrůznější obtíže. Ne vždy se podařilo organizátorům plně realizovat jejich záměry.

První až dvanáctý ročník (1954-1965) byl pořádán každoročně. Třináctý ročník se konal až v roce 1974, po osmileté přestávce. K přerušení došlo v důsledku úmrtí zakladatele maratónu Slávka Mozgy. Hlavní příčinu tohoto přerušení nutno vidět v tom, že se nepodařilo získat garanta – pořadatele.

Základní kádr organizačního štábu se při změně pořadatele neměnil, pouze doplňoval o nové členy. Velmi dobré podmínky měli organizátoři v letech 1962 až 1965, kdy pořadatelství bylo svěřeno TJ Vítkovické stavby, a kdy ředitel Vítkovických staveb ing. Drahomír Lipina věnoval organizaci a propagaci maratónu mimořádnou pozornost.

Od roku 1974 pořadatelství převzal Atletický svaz Městského výboru ČSTV pod záštitou Městské odborové rady v Ostravě. Od tohoto roku se maratóny konají na klasické trati 42 195m se startem a cílem na stadiónu TJ VOKD Poruba, za účasti zahraničních závodníků.
Dochází k podstatnému zvýšení počtu startujících a to svědčí o stále větší popularitě a oblibě Ostravských maratónů.

Od roku 1990 se Ostravský maratón přestěhoval do Bělského lesa. Od roku 2002 se pořadatelství ujal „Maratón klub Seitl Ostrava“. V roce 2005 se opět podařilo dostat Ostravský maratón do centra města.

Přibývá stále více zahraničních závodníků a také příznivců, kteří dovedou ocenit výkony maratónců.
Věříme, že tomu tak bude i nadále. Otto Seitl.